Dům č.p. 130 Horní

Měšťanský dům čp. 130 tvoří součást řadové zástavby (jiho)západní strany Horní ulice, nachází se na nároží ulic Solní a Horní.

Jedná se o dvoupodlažní dům se sedlovou střechou zastřešeným půdorysem tvaru „L“, obsahující nad uliční částí traktu do Horní ulice dva sedlové vikýře se společným úžlabím s výtokovým otvorem a se štíty nad korunní římsou krytou prejzy.

Uliční i dvorní fasáda je hladká se zmíněnými plastickými omítkovými prvky v rozsahu lizén na nároží Solní a Horní ulice, nároží Solní ulice a dvora a také na okraji domu u čp. 131, dále šambrán okolo oken a vstupních dveří z Horní ulice, fabionové korunní římsy v Solní a Horní ulici, vlysu pod hranami střešních rovin do dvora a olemování štítů do Horní ulice, které je zakončeno volutkami s drážkou naznačující vinutí.

Barevnost fasády je řešena v barokním duchu. Hlavní plocha fasády je patinovaná v barvě světlé červené lomené do pískova, plastické prvky a ve dvoře předstupující křídlo s terasou jsou světle okrové, dvorní zeď lomeně bílá. Iluzivní okna do Solní ulice jsou detailně promalována, přičemž jedno z oken doplňuje ilustrace kočky domácí sedící na parapetu.

rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.

Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.

Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.

Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.

Více zde: https://zamekdub.webnode.cz/news/historie/