Kaple sv. Antonína Paduánského

okní kaple sv. Antonína z Padovy se nachází v ulici Zlatá stezka u křižovatky s ulicí Hradební a Solní. Jejím vlastníkem je město Prachatice.

Kaple pochází z roku 1730. Vystavět ji nechal prachatický měšťan Johann Karl Bylansky za účelem vytvoření náležitého místa pro sochu sv. Antonína Paduánského, darovanou městu kněžnou Marií Ernestinou z Eggenberku (též Marie Arnoštka), vévodkyní krumlovskou, která byla původně umístěna pod širým nebem před Horní branou.

Interiér kaple obsahuje ve stěnách prolomených okny mělké v půdorysu zaoblené niky s okny v horní části. Okraje nik jsou lemovány štukovým profilem. Ve východní stěně nika zasahuje k úrovni krycí desky postamentu sochy sv. Antonína a ukončena je mensou, barevně sladěnou s přiléhající architekturou sochy. Niky ve zbývajících dvou stěnách zasahují až k podlaze. Interiér kaple je zaklenut křížovou klenbou a obsahuje bohatou malířskou výzdobu. Ve středu klenby je kruhové zrcátko se štukovým orámováním nesoucí malbu holubice, symbolizující Ducha svatého. V rozích interiéru jsou provedeny štukové polychromované pilastry se žlutočerveným mramorováním dříků a žlutozelenými hlavicemi. V zaklenutí nik jsou malované mušle. Profily žebrování klenby nesou dekorativní ornamentální pásy, plochá žebra klenby dosedají na pilastry v rozích. Další malované ornamentální pásy lemují vstupní oblouk z vnější strany.

Barokní socha sv. Antonína z Padovy pochází z počátku 18. století, vytesána je z hrubozrnného pískovce. Postava je oblečena do řádového hábitu převázaného v pase provazem. V náručí světec chová Ježíška, ležícího na drapérii. Hlava světce i malého Ježíše nese zlacenou svatozář. Socha je barevně polychromována. Stojí na související žulové architektuře, tvořené dvěma schodišťovými stupni a profilovaným postamentem se soklem a členěnou horní římsou s krycí deskou. Architektura přímo přiléhá k východní stěně kaple.

Vstup do kaple uzavírá pozdně barokní kovaná mříž, lunetová dělená na dvě samostatné části. Dolní část je zhruba čtvercová s dvoukřídlými lunetově ukončenými dveřmi. Výplň tvoří svislé pruty kruhového průřezu se zdobným plastickým středovým zlaceným prvkem s motivem obličeje (maskaronem) a dolním a horním listem. Mezi pruty jsou na jejich nosných prvcích přinýtovány plastické tepané listy. Pole nade dveřmi je vyplněno ohýbanými pruty (volutami) zakončenými tepanými listy. Nosné prvky mříže z vnější strany překrývají tepané ozdobné krycí lišty. Horní část je lunetová, kopíruje zaklenutí vstupního otvoru kaple a nese malovaný prvek na plechu zobrazující dva anděly korunující hořící srdce, patřící mezi symboly sv. Antonína z Padovy. Vyplněna je ohýbanými pruty zakončenými tepanými listy a květy, představujícími vzdušný vegetabilní dekor. Nade dveřmi obsahuje také prvek z listoví se zlacenými písmeny A S P (Antonín Svatý Paduánský) se zlacenou mušlí ve vrcholu. Po obou stranách listoví jsou plastické malované lilie, symboly čistoty. Celá mříž je polychromována, mimo uvedeného převážně zelenou barvou.

                                                                   

rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.

Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.

Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.

Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva  alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.

 

Více zde: https://zamekdub.webnode.cz/news/historie/

Adresa / kontakt

Mohlo by vás zajímat

Národní dům

Velké náměstí 9
Vzdálenost od centra Prachatic: 71 m

Skalka

Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 718 m

Muzeum krajky

Poštovní 178 Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 86 m

Libín

Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 6,0 km
Translate »