Kostel sv. Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba Většího je v současné době z důvodu rekonstrukce uzavřen.

Pozdněgotický kostel sv. Jakuba Většího se nachází v Prachaticích na Kostelním náměstí, mezi Velkým náměstím a Dolní, tzv. Píseckou bránou. Patří mezi nejvýznamnější a nejstarší prachatické památky. Jeho vlastníkem je Římskokatolická farnost Prachatice.

Zasvěcen je sv. Jakubovi Většímu, patronu kupců, obchodníků, poutníků, nosičů nákladů a sirotků. Volba patrona byla dána umístěním města na obchodní Zlaté stezce, po které z Pasova do Prachatic přicházeli soumaři a kupci.

Kostel je trojlodní s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristiemi po obou stranách a navíc kaplí sv. Jana N. Neumanna (dříve sv. Barbory, původně sv. Kříže) při straně jižní. Na západní straně kostela jsou dvě hranolovité věže, z nichž vyšší jižní dosahuje 53 m a obsahuje 6 pater.

K výstavbě kostela bylo přistoupeno v návaznosti na založení nové obchodní osady na Zlaté stezce nedaleko Starých Prachatic na přelomu 13. a 14. století, které český král Jan Lucemburský daroval roku 1323 městská práva. Stavba tedy v první polovině 14. století navázala na založení města.

Výslednou podobu kostel získal v letech 1505 až 1513. Roku 1507 shořely při velkém požáru města, který neušetřil ani kostel, obě věže, přičemž původní zvony v nich se roztavily. Krov lodi naštěstí požár vydržel. Obnova kostela po požáru skončila zřejmě okolo roku 1516, ze kterého pochází nástěnná malba Ukřižování Krista na venkovní východní stěně presbytáře. Nižší severní věž byla po požáru zakryta současnou střechou na nízkém krovu, když původně byla ukončena hruškovitou dřevěnou bání. V 16. století byla hlavní věž kostela osazena hodinami. Po velkém požáru města roku 1832 byla vyšší věž upravena do současné podoby, neboť původní báň byla nahrazena lucernou s plechovou krytinou, dostala tudíž vzhled minaretu.

Hlavní oltář je barokní z roku 1653, zhotovený kašperskohorským řezbářem Janem Webrem, přičemž v něm jsou použity i některé části ze staršího gotického oltáře. Na oltáři je ztvárněn patron kostela, sv. Jakub Větší, a nad ním z mrtvých vstanuvší Kristus, sv. Kateřina a sv. Barbora. Vpravo od hlavního oltáře je oltář Krista trpitele od řezbáře Jindřicha Webera z roku 1754, u vchodu do pravé lodi je pozdně renesanční polychromovaný reliéf Bičování Krista z roku 1516. Z roku 1508 pochází velmi cenný kamenný sanktuář s nárožní soškou sv. Václava a s reliéfy Zvěstování, Narození a Klanění tří králů na spodní části.

                  

                        

rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.

Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.

Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.

Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva  alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.

 

Více zde: https://zamekdub.webnode.cz/news/historie/

Adresa / kontakt

Děkanská 32

383 01 Prachatice

Telefon: 388 312 158

Vzdálenost od centra Prachatic: 218 m

Mohlo by vás zajímat

Národní dům

Velké náměstí 9
Vzdálenost od centra Prachatic: 71 m

Skalka

Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 718 m

Muzeum krajky

Poštovní 178 Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 86 m

Libín

Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 6,0 km
Translate »