Lázně sv. Markéty

Jako Lázně sv. Markéty se nazývá převážně zastavěné území na úpatí hory Libín při jižním okraji Prachatic, tedy vlevo od výjezdu z města směrem na Volary.

Lázně sv. Markéty leží v nadmořské výšce 619 m. Využívaly (údajný) léčebný účinek pramene velmi studené vody vyvěrající na severním svahu hory Libín v místě nynější kaple sv. Filipa Neri (Patriarcha). Její léčebný účinek byl uznáván a využíván již v 17. století. Původně se lázně nazývaly „Doktorka“.

Nejprve zde stála jednoduchá budova, kterou město roku 1783 prodalo za 600 zl. Josefu Zambauerovi. V průběhu času se nejen měnili majitelé lázní, ale zejména došlo k výstavbě dalších budov vytvořivších lázeňskou promenádu, rovněž v okolí bylo postaveno několik soukromých vil.

V polovině 19. století byl tehdejším majitelem lázní měšťan Anton Pachlhofer, který nechal nově vytvořenou sjízdnou cestu ke kapli Patriarcha vyzdobit kapličkami křížové cesty (po zřízení sjízdné cesty byl v červnu 1859 položen základní kámen nové kaple /v její současné podobě/). Mimořádného významu lázně dosáhly za majitele Kerschbauma, který je rozšířil. Oblíbeným cílem vycházek lázeňských hostů se v té době stala zmíněná kaple sv. Filipa Neri (Patriarcha) v lesním komplexu nad lázněmi, která ve své současné podobě byla dokončena na jaře 1861. Od roku 1910 byl majitelem lázní Bund der Deutschen, který do úprav budov investoval značné prostředky, přičemž přikoupil rovněž většinu vil. Lázně se zaměřovaly na léčbu pohybového ústrojí a nervové soustavy. Vybaveny byly pro všechny způsoby tehdejší vodoléčby, prováděna byla léčba studenou vodou, využívaly se Priessnitzovy a Kneippovy léčebné metody. Před první světovou válkou léčbou prošlo cca 4000 osob ročně, zejména Němci a Rakušané. Velkým významem lázní však byla jejich funkce jako letního sídla německého obyvatelstva. V letech 1903 – 1906 se zde léčil i slavný houslový skladatel Otakar Ševčík při svém politicko-kulturním působení v Prachaticích, které připomíná pamětní deska na fasádě Národního domu nynějšího čp. 10 na Velkém náměstí.

V současné době je většina budov tehdejších lázní okolo lázeňské promenády odstraněna a areál – v majetku soukromého vlastníka – je bez využití.

rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.

Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.

Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.

Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva  alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.

Více zde: https://zamekdub.webnode.cz/news/historie/

Adresa / kontakt

Prachatice

Mohlo by vás zajímat

Národní dům

Velké náměstí 9
Vzdálenost od centra Prachatic: 71 m

Skalka

Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 718 m

Muzeum krajky

Poštovní 178 Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 86 m

Libín

Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 6,0 km
Translate »