Národní dům

Dům původního čp. 10, tvořící nyní pod společným čp. 9 jeden komplex s nárožním Knížecím domem (původní čp. 9), se nachází na severní straně Velkého náměstí. Jeho vlastníkem je město Prachatice.

Dům tehdejšího čp. 10 v září roku 1900 získala do vlastnictví Tělocvičná jednota Sokol, která dům přestavěla pro své účely. Roku 1901 jej zvýšila o patro. V roce 1903 realizovala dle návrhu malíře Ladislava Nováka, spolupracovníka Mikoláše Alše, sgrafitovou výzdobu fasády s národními motivy a její plastické členění.

Po vzoru pseudorenesanční Nové radnice z roku 1903, která tvoří protiváhu renesanční Staré radnice z roku 1571, jíž byla inspirována, byla také fasáda Národního domu pojata novorenesančně, a to jako protiváha renesančního průčelí Sitrova domu (též domu Žďárských, tedy Prachatického muzea).

Průčelí Národního domu tak bylo bohatě plasticky členěno v přízemí omítkovými pásy „bosáže“, štukovou profilovanou římsou nad přízemím a v úrovni parapetů oken prvního patra, štukovými profilovanými šambránami okolo oken a nadokenními římsami. Plochu fasády v úrovni prvního a druhého patra doplnila částečně kolorovaná sgrafita s figurálním motivem alegorie Nadšení a Síly, zobrazením orla, ornamentálními motivy a nápisem NÁRODNÍ DŮM.

Ještě za první republiky byla sgrafita otlučena a pravděpodobně v 60. letech minulého století byly rovněž odstraněny štukové prvky a provedeny další úpravy, jako změna rozvržení oken a zaklenutí výkladců v přízemí. Zdobná fasáda byla přetvořena na nezajímavé průčelí, které oživovala jen neorenesanční atika, jež byla naštěstí ponechána.

V roce 2012 město Prachatice původní sgrafitovou výzdobu a plastické členění fasády Národního domu obnovilo. Obnova sgrafitové a štukatérské výzdoby přispěla k vyššímu estetickému působení celé severní části Velkého náměstí, nejen vlastního domu. Navrácení pseudorenesanční fasády vyvážilo v této části náměstí dosud osamocenou zdobnou renesanční fasádu Sitrova domu – Prachatického muzea provedenou okolo roku 1604.

Pamětní deska na fasádě připomíná působení českého houslisty a pedagoga Otakara Ševčíka v Prachaticích, který zde v letech 1903 – 1906 vedl hudební školu zaměřenou na hru na housle.

Vlastní dům je renesančního původu. První doložený majitel je P. Maršák z Husince, který jej roku 1583 prodal prachatickému měšťanu Zikmundu Turnovskému z Turnštejna, obchodníku se solí.

            

     
         

rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.

Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.

Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.

Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva  alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.

Více zde: https://zamekdub.webnode.cz/news/historie/

Adresa / kontakt

Velké nám., 383 01 Prachatice

Tel.: +420 388 607 111

E-mail: urad@mupt.cz

Web.: www.prachatice.eu

<& width="100%" height="100%" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen>

Mohlo by vás zajímat

Národní dům

Velké náměstí 9
Vzdálenost od centra Prachatic: 71 m

Skalka

Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 718 m

Muzeum krajky

Poštovní 178 Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 86 m

Libín

Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 6,0 km
Translate »