Rumpálův dům

Renesanční měšťanský dům č.p. 41 se nachází na východní straně Velkého náměstí. Jeho vlastníkem je právnická osoba.

Řadový jednopatrový dům je součástí rozlehlého domovního bloku vestavěného po polovině 15. století do východní části tehdejšího náměstí. Zřízení nového domovního bloku povolil Petr z Rožmberka roku 1539. Tento blok, nyní ohraničený Velkým a Kostelním náměstím a ulicemi Křišťanova a Poštovní, zásadně zmenšil původní rozlehlé Velké náměstí. V něm obsažené domy zřejmě patří k nejstarším dochovaným zděným budovám ve městě. V rámci tohoto domovního bloku ukončuje č.p. 41 řadu domů s podloubím.

Dům č.p. 41 tedy je pozdněgotického původu. Následně prošel, zřejmě v období před rokem 1580, renesanční přestavbou, jejíž součástí byla realizace souvislé sgrafitové výzdoby hlavního průčelí do náměstí, které je v patře tříosé a v přízemí je podepřeno čtyřmi pilíři z kamenných kvádrů, uvozujícími podloubí. Přízemí je zaklenuto renesančními valenými klenbami s trojbokými výsečemi.

Sgrafitová výzdoba je ve srovnání s jinými prachatickými domy provedena náročnější technikou cihlově červeno-hnědého kolorovaného sgrafita s prosvítající spodní šedomodře probarvenou omítkou a rytými linkami vytaženými červenou barvou. Odlišuje se rovněž tematicky. Sgrafitová výzdoba horizontálně člení fasádu na tři úrovně (pruhy), vzájemně oddělené vždy pásem spirálového resp. ornamentálního sgrafita. Zobrazuje antické motivy, v úrovni patra je na hlavním průčelí na meziokenních pilířích samostatně zobrazeno pět lancknechtů (vojáků): zcela vlevo pištec, dále bubeník s vojákem s mečem, praporečník s maršálskou holí (figura praporečníka se vzdáleně podobá muži s praporem a psíkem na fasádě Knížecího /Schwarzenberského/ domu č.p. 9 na Velkém náměstí) a vpravo na nároží voják s kopím, vlevo něj hlava lva. Za rohem na kratší straně navazuje opět voják (zřejmě s kopím a ovázanou druhou rukou) a dále šašek s korbelem. Níže na hlavním průčelí v pásu mezi okny patra a loubím přízemí pásový obraz bitvy antických jezdců i pěších bojovníků, jde o kompaktní dynamickou spleť lidských a koňských těl v nejrůznějších polohách. Za rohem na kratší straně navazuje zobrazení vojevůdce spícího (umírajícího) v polním stanu s dalšími uzavřenými stany bez postav, střední část výjevu je v rámci dochovaného originálu nečitelná. Níže v trojstranných polích loubí na hlavním průčelí i za rohem na kratší straně jsou zobrazeny zoomorfní bájné postavy v rostlinných a rolverkových dekorech. Okna jsou lemována iluzivními lizénami s římsou nad překladem zdobenou listovcem. V úrovni patra jsou po stranách fasády zobrazeny sloupy s částečně kanelovaným (žlábkovaným) dříkem.

Ve druhé polovině 20. století byl dům užíván jako kino. V současné době v domě převažuje obchodní využití, v rámci kterého byla zřízena průchozí pasáž z Velkého náměstí do Křišťanovy ulice.

Dochovanou sgrafitovou výzdobou fasády, jejím jedinečným provedením, rozsahem a zachovalostí, patří dům č.p. 41 k historicky nejhodnotnějším objektům městské památkové rezervace.

              

rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.

Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.

Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.

Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva  alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.

Více zde: https://zamekdub.webnode.cz/news/historie/

Adresa / kontakt

Velké náměstí č.p. 41

tel: 388 607 111

E-mail: urad@mupt.cz

Web.: www.prachatice.eu

 

 

Vzdálenost od centra Prachatic: 64 m

Mohlo by vás zajímat

Národní dům

Velké náměstí 9
Vzdálenost od centra Prachatic: 71 m

Skalka

Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 718 m

Muzeum krajky

Poštovní 178 Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 86 m

Libín

Prachatice
Vzdálenost od centra Prachatic: 6,0 km
Translate »