Sitrův dům

Renesanční měšťanský dům č.p. 13, který je nazýván Sitrův nebo též Žďárského, se nachází na severní straně Velkého náměstí v Prachaticích. Patří mezi nejzajímavější památky ve městě. Jeho vlastníkem je město Prachatice.

Na jeho místě původně stával gotický dům, o jehož existenci se nejstarší písemný doklad dochoval z roku 1555, kdy po smrti Jana Vacka dům zdědil jeho syn Mikuláš. Roku 1581 jej koupil volarský měšťan Ambrož Sitr pro svého syna Tomáše, který ho v roce 1604 nechal renesančně přestavět do současné podoby.

Přestavbu realizoval vlašský stavitel z Českých Budějovic Josef Fargit, výzdobu provedl prachatický malíř Šebestian Hájek. Stavitel i malíř přitom byli inspirováni Starou radnicí – podobná je konsolová lunetová římsa, široká dvoudílná okna, bosovaný portál a také malířská výzdoba. Kromě portrétních podobizen deseti českých králů pod lunetovou římsou (Václav IV., Zikmund, Albrecht, Ladislav, Jiří z Poděbrad, Vladislav II., Ludvík, Ferdinand I., Maxmilián a Rudolf II.) se i zde uplatňují alegorie ctností. Jsou to Justitia – spravedlnost, Patientia – trpělivost, Prudentia – opatrnost a Fortitudo – statečnost. Kartuše ve vlysu nesou erby království, císařství a města Prachatice.

Dům následně několikrát změnil majitele. V roce 1865 ho zakoupili manželé Josef a Františka Žďárských. Roku 1885 byl v přízemí zřízen hostinec a první patro bylo proměněno na studentský domov pro žáky prachatického německého gymnázia. V roce 1945 připadl dům státu, byla zde umístěna kancelář národně socialistické strany a v přízemí krám. V červenci 1946 rozhodla rada MNV o věnování tohoto domu pro potřeby městského muzea. Dům byl získán v roce 1947, pro špatný stavební stav bylo v roce 1950 přistoupeno k jeho adaptaci a k slavnostnímu otevření muzea došlo až 5. července 1954.

Další rekonstrukce muzea probíhala v letech 1987 až 1993. Od roku 1992 používá muzeum nový název Prachatické muzeum (předtím Okresní vlastivědné muzeum).