Sitrův dům
Renesanční měšťanský dům č.p. 13, který je nazýván Sitrův nebo též Žďárského, se nachází na severní straně Velkého náměstí v Prachaticích. Patří mezi nejzajímavější památky ve městě. Jeho vlastníkem je město Prachatice.
Na jeho místě původně stával gotický dům, o jehož existenci se nejstarší písemný doklad dochoval z roku 1555, kdy po smrti Jana Vacka dům zdědil jeho syn Mikuláš. Roku 1581 jej koupil volarský měšťan Ambrož Sitr pro svého syna Tomáše, který ho v roce 1604 nechal renesančně přestavět do současné podoby.
Přestavbu realizoval vlašský stavitel z Českých Budějovic Josef Fargit, výzdobu provedl prachatický malíř Šebestian Hájek. Stavitel i malíř přitom byli inspirováni Starou radnicí – podobná je konsolová lunetová římsa, široká dvoudílná okna, bosovaný portál a také malířská výzdoba. Kromě portrétních podobizen deseti českých králů pod lunetovou římsou (Václav IV., Zikmund, Albrecht, Ladislav, Jiří z Poděbrad, Vladislav II., Ludvík, Ferdinand I., Maxmilián a Rudolf II.) se i zde uplatňují alegorie ctností. Jsou to Justitia – spravedlnost, Patientia – trpělivost, Prudentia – opatrnost a Fortitudo – statečnost. Kartuše ve vlysu nesou erby království, císařství a města Prachatice.
Dům následně několikrát změnil majitele. V roce 1865 ho zakoupili manželé Josef a Františka Žďárských. Roku 1885 byl v přízemí zřízen hostinec a první patro bylo proměněno na studentský domov pro žáky prachatického německého gymnázia. V roce 1945 připadl dům státu, byla zde umístěna kancelář národně socialistické strany a v přízemí krám. V červenci 1946 rozhodla rada MNV o věnování tohoto domu pro potřeby městského muzea. Dům byl získán v roce 1947, pro špatný stavební stav bylo v roce 1950 přistoupeno k jeho adaptaci a k slavnostnímu otevření muzea došlo až 5. července 1954.
Další rekonstrukce muzea probíhala v letech 1987 až 1993. Od roku 1992 používá muzeum nový název Prachatické muzeum (předtím Okresní vlastivědné muzeum).
rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.
Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.
Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.
Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.
Adresa / kontakt
Velké nám. 13, Prachatice I, 383 01 Prachatice
tel: 388 607 111
E-mail: urad@mupt.cz
Web.: www.prachatice.eu