Sluneční hodiny
Největší slunečních hodiny ve střední Evropě se nacházejí v Prachaticích v předpolí Dolní brány.
Hodiny vznikly v souvislosti s moderní zástavbou ve Zvolenské a Vodňanské ulici prováděné v 60. a 70. letech. Prvotní návrhy pocházejí z roku 1969, realizace hodin proběhla počátkem 70. let (vlastní instalace proběhla po smrti autora). Město hodiny převzalo do svého vlastnictví 6. 12. 1971.
Autorem těchto unikátních hodin je sochař Zdeněk Šimek (1927-1970). Náležel k výtvarné skupině „Trasa“ vzniklé v roce 1954 a patří k významným osobnostem výtvarného umění 60. let (v současné době je zastoupen dvěma plastikami na dlouhodobé přehlídce moderního umění v Národní galerii v Praze).
Autor, jehož oblíbenou oblastí amatérského zájmu byla astronomie, se inspiroval kamennými observatořemi starověké Indie. V Indii se nachází celá řada architektonicko-astronomických pomůcek obdobného charakteru. O tom s jakou vážností se Zdeněk Šimek zabýval tímto tématem svědčí 14 různých návrhů řešení plastiky přímo pro Prachatice, které se zachovaly v jeho pozůstalosti. Návrhy konzultoval s astronomem a pro konečné řešení byla nezbytná spolupráce též s matematikem, neboť bylo nutno určit polohy a rozměrové veličiny všech součástí hodin.
rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.
Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.
Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.
Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.
