Kostel sv. Jakuba Většího

Pozdněgotický kostel sv. Jakuba Většího se nachází v Prachaticích na Kostelním náměstí, mezi Velkým náměstím a Dolní, tzv. Píseckou bránou. Patří mezi nejvýznamnější a nejstarší prachatické památky. Jeho vlastníkem je Římskokatolická farnost Prachatice.

Zasvěcen je sv. Jakubovi Většímu, patronu kupců, obchodníků, poutníků, nosičů nákladů a sirotků. Volba patrona byla dána umístěním města na obchodní Zlaté stezce, po které z Pasova do Prachatic přicházeli soumaři a kupci.

Kostel je trojlodní s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristiemi po obou stranách a navíc kaplí sv. Jana N. Neumanna (dříve sv. Barbory, původně sv. Kříže) při straně jižní. Na západní straně kostela jsou dvě hranolovité věže, z nichž vyšší jižní dosahuje 53 m a obsahuje 6 pater.

K výstavbě kostela bylo přistoupeno v návaznosti na založení nové obchodní osady na Zlaté stezce nedaleko Starých Prachatic na přelomu 13. a 14. století, které český král Jan Lucemburský daroval roku 1323 městská práva. Stavba tedy v první polovině 14. století navázala na založení města.

Výslednou podobu kostel získal v letech 1505 až 1513. Roku 1507 shořely při velkém požáru města, který neušetřil ani kostel, obě věže, přičemž původní zvony v nich se roztavily. Krov lodi naštěstí požár vydržel. Obnova kostela po požáru skončila zřejmě okolo roku 1516, ze kterého pochází nástěnná malba Ukřižování Krista na venkovní východní stěně presbytáře. Nižší severní věž byla po požáru zakryta současnou střechou na nízkém krovu, když původně byla ukončena hruškovitou dřevěnou bání. V 16. století byla hlavní věž kostela osazena hodinami. Po velkém požáru města roku 1832 byla vyšší věž upravena do současné podoby, neboť původní báň byla nahrazena lucernou s plechovou krytinou, dostala tudíž vzhled minaretu.

Hlavní oltář je barokní z roku 1653, zhotovený kašperskohorským řezbářem Janem Webrem, přičemž v něm jsou použity i některé části ze staršího gotického oltáře. Na oltáři je ztvárněn patron kostela, sv. Jakub Větší, a nad ním z mrtvých vstanuvší Kristus, sv. Kateřina a sv. Barbora. Vpravo od hlavního oltáře je oltář Krista trpitele od řezbáře Jindřicha Webera z roku 1754, u vchodu do pravé lodi je pozdně renesanční polychromovaný reliéf Bičování Krista z roku 1516. Z roku 1508 pochází velmi cenný kamenný sanktuář s nárožní soškou sv. Václava a s reliéfy Zvěstování, Narození a Klanění tří králů na spodní části.