Kromě zemědělské tématiky muzeum ukazuje tradiční řemesla, lidové slavnosti i prostý fakt, co vše lidé na venkově dokázali zužitkovat. Mladou generaci nabádá, že život na vesnici má smysl i v moderní době. Vítejte na statku.

Více informací naleznete na www.livamuzeum.cz

Zámek Kratochvíle – stavba, která nemá v Čechách druhé poloviny 16. století obdoby. Je výrazem okázalé velkorysosti předního velmože království Viléma z Rožmberka. Ve své konečné podobě představuje jeden z klenotů stavitelského a  dekoračního umění doby renesance. Rozmarné zastavení ve shonu života. Kratochvíle je výzvou k nalézání klidu i k obnově duševních sil. Uposlechněme této výzvy a přemýšlejme o dávných vášních, dávných příbězích, neboť porozumíme-li jim, budeme lépe rozumět sami sobě.

Na místě dnešního zámku původně stával hospodářský dvůr nazývaný Leptáč, který v roce 1569 věnoval Vilém z Rožmberka regentu rožmberského dominia a budovateli jihočeských rybníků Jakubu Krčínovi z Jelčan. Krčín zde postavil nový dvůr, kolem něhož zřídil rozsáhlou loveckou oboru. Takto půvabně položený dvůr se rožmberskému vladaři zalíbil natolik, že ho v roce 1579 směnil s Krčínem za městečko Sedlčany s deseti vesnicemi. Do současné podoby po vzoru italských vil nechal zámek vystavět Vilém z Rožmberka v letech 1583–1589, výstavbou pověřil vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna. Nejokázalejší místností zámku je velký přijímací zlatý sál. Reliéfní výzdobu patra vily a zámecké kaple provedl v letech 1588–1589 italský štukatér Antonio Melana. Autorem malířských prací na zámku z roku 1589 je Georg Widman.

Zámek Kratochvíle – stavba, která nemá v Čechách druhé poloviny 16. století obdoby. Je výrazem okázalé velkorysosti předního velmože království Viléma z Rožmberka. Ve své konečné podobě představuje jeden z klenotů stavitelského a  dekoračního umění doby renesance. Rozmarné zastavení ve shonu života. Kratochvíle je výzvou k nalézání klidu i k obnově duševních sil. Uposlechněme této výzvy a přemýšlejme o dávných vášních, dávných příbězích, neboť porozumíme-li jim, budeme lépe rozumět sami sobě.

Na místě dnešního zámku původně stával hospodářský dvůr nazývaný Leptáč, který v roce 1569 věnoval Vilém z Rožmberka regentu rožmberského dominia a budovateli jihočeských rybníků Jakubu Krčínovi z Jelčan. Krčín zde postavil nový dvůr, kolem něhož zřídil rozsáhlou loveckou oboru. Takto půvabně položený dvůr se rožmberskému vladaři zalíbil natolik, že ho v roce 1579 směnil s Krčínem za městečko Sedlčany s deseti vesnicemi. Do současné podoby po vzoru italských vil nechal zámek vystavět Vilém z Rožmberka v letech 1583–1589, výstavbou pověřil vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna. Nejokázalejší místností zámku je velký přijímací zlatý sál. Reliéfní výzdobu patra vily a zámecké kaple provedl v letech 1588–1589 italský štukatér Antonio Melana. Autorem malířských prací na zámku z roku 1589 je Georg Widman.