Pohádková kovárna

Pokud chcete spatřit na vlastní oči, jak to vypadá v pekle, když se čerti žení, musíte sebrat odvahu a projít okolo draka, který tu hlídá princeznu. Cestou si můžete nasadit korunku, věneček nebo plášť a stát se opravdovými králi, princeznami a vílami. Potom projdete tajuplným lesem, kde možná potkáte i Karkulku s vlkem, Jeníčka a Mařenku loupající perníčky, skřítka Šumavouse i Hejkala. Ve slavnostní čertovské komnatě pan kovář okovává čertíkům kopýtka, aby se jim na svatbě dobře tančilo. A bát se nemusíte, čerti jsou hodní, alespoň ti v pohádkách…

Naleznete zde kreativní dílnu, dětský koutek, expozici pohádkových bytostí, expozici kovářského řemesla, Stezku čápa Ferdinanda, pohádkovou zahrádku, dětský domeček, dětský koutek, ohniště, programy dětí, občerstvení.

rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.

Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.

Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.

Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.

Více zde: https://zamekdub.webnode.cz/news/historie/