Sluneční hodiny
Největší slunečních hodiny ve střední Evropě se nacházejí v Prachaticích v předpolí Dolní brány.
Hodiny vznikly v souvislosti s moderní zástavbou ve Zvolenské a Vodňanské ulici prováděné v 60. a 70. Letech. Prvotní návrhy pocházejí z roku 1969, realizace hodin proběhla počátkem 70. let (vlastní instalace proběhla po smrti autora). Město hodiny převzalo do svého vlastnictví 6.12.1971.
Autorem těchto unikátních hodin je sochař Zdeněk Šimek (1927-1970). Náležel k výtvarné skupině „Trasa“ vzniklé v roce 1954 a patří k významným osobnostem výtvarného umění 60. let (v současné době je zastoupen dvěma plastikami na dlouhodobé přehlídce moderního umění v Národní galerii v Praze).
Autor, jehož oblíbenou oblastí amatérského zájmu byla astronomie, se inspiroval kamennými observatořemi starověké Indie. V Indii se nachází celá řada architektonicko-astronomických pomůcek obdobného charakteru. O tom s jakou vážností se Zdeněk Šimek zabýval tímto tématem svědčí 14 různých návrhů řešení plastiky přímo pro Prachatice, které se zachovaly v jeho pozůstalosti. Návrhy konzultoval s astronomem a pro konečné řešení byla nezbytná spolupráce též s matematikem, neboť bylo nutno určit polohy a rozměrové veličiny všech součástí hodin.
rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.
Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.
Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.
Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.
