Vladimír Merta – Akustický koncert

Během studijního pobytu ve Francii začal koncem šedesátých let skládat vlastní písně, první LP deska Ballades de Prague vyšla více méně náhodou v roce 1969 u francouzské společnosti Vogue, dnes má mezi sběrateli cenu zlata (reedice na CD 2009 a na LP v roce 2019). Další možnosti silně omezila represe režimu, jeho první domácí album Pravda o Marii z roku 1970 již nesmělo vyjít (vydání až na CD 2012), ale Merta s přestávkami koncertoval, publikoval a pokoušel se o vlastní filmařské projekty, byť oficiálními místy nepodporován. V sedmdesátých a osmdesátých letech se stal nedotknutelnou písničkářskou ikonou. Prakticky kolem všeho, na co sáhl, vedla soudobá kritika oslavné tance. Básnické texty, ojedinělá hra na kytaru a písně jako Dlouho se mi zdá nebo Omamná květina pravdy vynesly Mertovi statut muzikanta, který se nenechá nikým a ničím svázat. Na první domácí vydané album si musel počkat až do roku 1978 (P.S.), o deset let později vyšlo syrové 2LP s živým záznamem koncertu v Malostranské besedě, kde nechybí ani Praha magická, Dezertér či Kocovina (Vladimír Merta – Live – Malostranská beseda 1988). Po letech čekání se objevilo CD Filmy v hlavě, jímž Merta stvrdil svou roli intelektuála naprosto nezapadajícího do černobílé schematičnosti společenských poměrů. Z množství dalších aktivit zmiňme spolupráci se souborem židovských písní Mišpacha, barokní a renesanční hudbu s Janou Lewitovou, kooperaci s Mišíkovými Etc…, která vyústila v nezvykle zpěvné CD Ponorná řeka (2011). S dalšími o generaci mladšími muzikanty natočil dvě aktuální řadová alba Domilováno (2013) a Imagena (2014). Pokračuje vydávání archivních koncertních záznamů s jazzmany i rockery v edici Šumák a v roce 2016 vyšla edice Mertových domácích nahrávek z roku 1976 Podkrovní pásky. Novinkou je i knižní vydání Mertových písňových textů Mimo čas. V roce 2020 následuje vydání Mertova románu s názvem Popelnicový román. Dále pak CD Pozítří (2022) , Sára Mertová a Vladimír Merta : Zpěvy zbožných (2023). V roce 2018 vstoupil do síně slávy České hudební akademie.