Hornická NS Albrechtovice

Výchozí bod: „Pod Perlovicemi“, kde je možné nechat zaparkované auto. Odtud budeme klesat 2 km po žluté turistické značce přes louky až k Farskému potoku, který musíme přejít a pokračujeme cca 100 m až k hornické naučné stezce. Cestou mineme 2 vojenské bunkry.

NS – 500 metrů dlouhá „ Hornická naučná stezka Albrechtovice“ podrobně na pěti zastaveních (Historie, Šachta, Štola, Rudní žíly, Úpravna) seznamuje návštěvníky se zdejším dolováním. Jedná se o jedinečnou a zatím jedinou známou a zpřístupněnou lokalitu historické těžby zlata na okrese Prachatice.

Po prohlídce NS stoupáme po žluté turistické značce 0,5 km do Albrechtovic, kde za domem č. p. 42 odbočíme doleva a napojíme se na modrou turistickou značku.

Zhruba 0,5 km klesáme po asfaltové cestě opět k Farskému potoku. Po1,5 km proti proudu potoka dojdeme až na Libínské Sedlo. Zde se můžeme občerstvit v Hospůdce U Brabců nebo v restauraci Hotelu Libínské Sedlo.

Poté už následuje 0,5 km klesání po modré turistické značce po chodníku zpět k výchozímu bodu „ Pod Perlovicemi“

Trasa:

Pod Perlovicemi → Nad Čertovým mlýnem → Čertův mlýn →Albrechtovice → Libínské Sedlo → Pod Perlovicemi (5 km)

Trasa je vhodná i pro malé děti. Nenáročný profil trasy vedoucí lesem a loukami. V případě výletu se staršími dětmi je možné začít nebo zakončit trasu v Prachaticích (rozcestník Pod Černou Horou). Trasa není vhodná pro cestování s kočárky.

rvní zmínky o Dubu spadají do let 1274. Původně na místě dnešního zámku stávalo tvrziště, později tvrz, hrad a teprve pak zámek – v průběhu let mnohokrát přestavovaný.

Jedním z prvních majitelů je uváděn Jan z Dubu, ale o něm se mnoho zpráv nedochovalo. Mnohem více zpráv je o rodu Dubských z Třebomyslic, který sídlil na Dubu v 1.polovině 15.století. Rod Dubských z Třebomyslic byl významný český rod, který za krále Václava IV. a později Ladislava, získal velké majetky převážně na Moravě, a proto nakonec prodal Dub a přesídlil úplně na Moravu. Potomci tohoto hraběcího rodu dodnes vlastní zámek Lysice na Moravě.

Dalším významným rodem, sedícím na Dubu, byl rytířský rod Boubínských z Újezda. Z tohoto rodu vynikal zvláště Petr Boubínský, který byl členem družiny skvělého Viléma z Rožmberka. Rytíř Petr Boubínský byl nesmírně charismatický muž, který požíval důvěry Viléma z Rožmberka, doprovázel ho na cestách, honech a slavnostech, ale byly mu svěřovány i diplomatické úkoly. Byl např. mezi vyvolenci, kteří jednali o polskou korunu pro rakouský císařský dvůr, kdy Vilém z Rožmberka svojí výmluvností získal polskou korunu takřka pro sebe.

Prvními dochovanými pozůstatky po předchozích majitelích jsou dva alianční znaky Říčanů a Hodějovských (nad oknem východního křídla a u krbového ostění v hale). Pavel Kavka z Říčan byl jedním ze zemských správců za stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618 až 1620. Po porážce na Bílé hoře sice nebyl popraven, jelikož nestál na špičce odboje, ale byl uvězněn na hradě Zbiroze a veškerý majetek mu byl zkonfiskován. Teprve když v roce 1622 jeho manželka, rozená Anežka Hodějovská z Hodějova, vyplatila čtvrtinu hodnoty statku, byl Dub převeden na její jméno. Po složení dalšího finančního obnosu byl i Pavel Kavka osvobozen, ale jeho zdraví bylo útrapami věznění tak podlomeno, že za necelý rok po svém propuštění umírá.

Více zde: https://zamekdub.webnode.cz/news/historie/